BDSM erotické povídky

BDSM czech slaveScházím dlouhými schody ke dveřím, které na sobě nemají žádný nápis a vedou do suterénních místností. Stojí tam pouze chlap jak hora a měří si mě pohledem.
„Kampak?”
„Na diskotéku,” říkám se smíchem a on mě pozná. Byl tehdy na castingu, taky tam hlídal.
„Dobře, tak běž,” otevře dveř a pustí mě do tmavé chodby, která je osvětlena jen sem tam. Rychle procházím a začíná se mě zmocňovat nervozita. Jsem zvědavá, jaké to bude. Četla jsem scénář a neměl by to být nějaký extrém, jen mě prostě svážou. Podepsala jsem dotazník, kde byly i horší věci. Nesmím to pokazit. Zastavím se, opřu se o zeď a zhluboka dýchám. Podívám se na ruce, které se třesou. Ještě se párkrát nadechnu a pak jdu zase dál. Dorazím ke dveřím, kde je cedulka Šatna a vstoupím.
„No ahój, to je dost!” pozdraví mě kluk, který mě najímal. Nevím, jestli mu říkat agent, ale asi ano. Tedy je to můj Agent.
„Ahoj, promiň, nemohla jsem to nějak, to…”
„Najít?” usmívá se. „A co jinak, pohoda? Strach? Ne?” chrlí na mě.
„No, tak jsi tu dlouho, tak to asi znáš, jak mi přibližně je.”
„No mohl bych si tipnout… Ale neboj, to bude ok, dělej jen to, co je ve scénáři, zbytek udělá Radim, je to moc hodný kluk.” Moc hodný kluk, který mě spoutá tak, že se z toho nedostanu ani nůžkami, myslím si v duchu vtipně. „Tady máš župan. Ve scénáři nemáš mít na sobě nic, tak se prosím do ničeho jiného, než do tohohle neoblékej, ať nás to pak nezdržuje, jo? Za chvilku přijde maskérka, aby tě nalíčila. A neboj se, kdyžtak se to prostě natočí znova, ale bylo by dobré, kdyby to bylo napoprvé,” dodá ještě a pořád se usmívá. No jo, mu se to řekne.
„Dobře, tak já to nějak dám, co nejlíp.”

Krásně osvětlená místnost, pohled na velkou postel s kovovým čelem, vedle pár kuriozit, které do běžné ložnice nepatří. Možná to bude tím, že to není obyčejná ložnice. V rohu je namačkáno pár židliček a na jedné sedí chlap s kšiltovkou. Náš pan režisér. Žvýká žvýkačku tak rychle, že se divím, že se ještě nekousl.
„Už by tady měla být…” říká a jde vidět, že ho to štve.
„V pohodě, přijde, už je vedle a chystá se,” odpovídám a podívám se na hodinky. Teda, doufám v to, jinak ji asi zabiju. Kameraman se tváří otráveně, asi by šel nejradši na cigáro. Mladá je určitě nervózní, jinak by jí to tak netrvalo. No co, je to poprvé, tak se není čemu divit, jestli si ale nešvihne a nebude tu do pěti minut, tak si myslím, že to bude její první a poslední natáčení, jestli na něj vůbec dojde. Nemá moc práce, jen si dát minikošili a přijít. Žádné spodní prádlo, nic jiného. Holky ji už nalíčily, takže podle mě je spíš jen nervózní. Režisér na mě kývne, takže se zvednu a vyjdu ven. Projdu chodbu a vcházím do šatny.
„Tak kde to vázne?” zeptám se ani ne naštvaně, ale ani ne klidně. Mladá se lekne a spadne stojan s oblečením a na zemi zarachotí i nějaká ta hračka, která byla na stolku.
„Už to bude,” zakoktá a začne sbírat věci, které spadly.
„Na to teď kašli, musíš na plac, jinak tě režisér roztrhne,” říkám vážně. „A mě taky,” dodám.
„Jo, už jdu,” řekne o něco důrazněji a jde ke mně. Projde a jde naboso přes chodbu. Je malá, drobná, ale dudy má dobré, vybral jsem ideální holku. Vydám se rychle za ní a už z ní vidím jen rozmazaný flek, který zatáčí do dveří.

kolíčky na brdavkách„Jsi připravená?” slyším jako z velké dálky. Jsem nervózní a to se mi moc nepodobá. Možná je to tím, že zkouším úplně něco nového. I když - kolik já toho zkusila? Jsem ještě takové malé nezkušené kuřátko. Alespoň oproti mému Pánovi. Ten si ale přál přesně takovou, jako jsem já, prý proto, aby si mě vycvičil k obrazu svému. Nezbývalo mi, než souhlasit - vždy jsem to chtěla, ale nikdy se nenašel nikdo, komu bych to dovedla dostatečně vysvětlit, že jsem prostě trochu jiná. A zjišťuji, že když už jsem konečně zasvěcena do tohoto světa, tak že toho moc nevím a neumím. Takže jsem jako mezi dvěma světy…
„Hej, posloucháš mě?” dloubne do mě káravě Pán. Hned se vrátím do přítomnosti, ve které se nacházím v podkrovní místnosti, uvázaná na obojku za vodítko k trámu. Je tu příjemně teplo a za chvíli mi asi bude pořádné horko.
„Ano Pane, poslouchám Vás,” rychle odpovím a dívám se nahoru. Cvrnkne mě do odhalené bradavky. Štípne mě to.
„Kam se máš dívat? Jak jsem to říkal?” dožaduje se.
„Mám se dívat dolů, Pane.”
„A díváš se? Hm?”
„Nedívala jsem se Pane, promiňte.” Snad mi to odpustí.

Čekám, až přijdou. Leštím objektiv hadříkem a rozhlížím se po ateliéru, jestli je všechno nachystáno. Tlumené světlo, reflektory otočeny k šedé stěně - tu pak vyměním za červenou, až mi klient řekne, bílá kožešina. Po stěnách mám fotky krajinek, portréty, ale také zvířata. Ovšem mám i jiné snímky, resp. je mají klienti, kteří za mnou chodí se speciálními přáními. Ty fotky mi ze zjevných důvodů nezůstávají, ale… rád fotím takové věci. Můj pohled padne na dvě skoby, které jsou přibité ke stropu a hned si představuji, jak to bude za chviličku vypadat. Za ty roky jsem zjistil, že vyfotím opravdu cokoliv. A jsem za to rád, protože se setkám se spoustou zajímavých lidí. Dnes to však bude unikátní - s klientem jsme se totiž tak trošku domluvili a jsem si jistý, že to nebude žádný problém, udělat to, co si zaplatil. Sestavuji stativ a dávám ho kousek od reflektorů.
Klepání na dveře. To musí být oni! Nechám stativ stativem a jdu ke dveřím. Otevřu a za nimi stojí můj klient. No, on je to vlastně můj kamarád, ale dneska tu je za jediným účelem. Má své oblíbené černé oblečení a sluneční brýle, které hned sundává.
„Ahoj!” pozdraví mě a podá mi ruku.

Tma a ticho. Ležím na něčem studeném, klapky na očích, maska zapnutá, nemůžu moc dobře dýchat. V klidu a nehybnosti mě nedrží pouta, ale příkaz Madam Dory, který jsem dostal. no, už ani nevím, jak dlouho to je…

Ani se nepohneš.

To mi bohatě stačí. Madam Dora je pryč a já jí dokazuji, že i když mě všechno bolí a chce se mi strašně moc na záchod, tak že to vydržím. Její jemný, avšak účinný hlas, který mi neustále zní v hlavě, mě nutí k poslušnosti. Chci ji poslouchat, uctívám ji, je to moje bohyně. Bohyně bolesti, rozkoše a ta, po které toužím, avšak jen ve svých snech, protože jsem jen hloupý otrok. Své tělo teď vnímám dost intenzivně - mám otlačená záda, ruce mě bolí z toho, jak je mám neustále u těla a neodvažuji se pohnout, v nohách mi už několikrát škublo, jak tělo podvědomě zjišťovalo, kde mi končí. Dýchá se mi hůře, protože mám tu pitomou masku. Madam Dora ji má moc ráda - vždycky mi tak může ukázat, co jsem to za póvl bez vlastní tváře a jak lehce mnou může manipulovat. Ústa mám zapnutá a nosní průduchy nejsou moc velké, takže až zase Madam Dora přijde, vím, jak moc budu mít ztížené dýchání, protože už jen samotná její přítomnost mě totálně zničí. A co teprve to, co mi bude dělat… Doufám ale, že dneska bude sama a že nebudu muset obskakovat nějakou její kamarádku. Sice dělám vše, co mi poručí a rád, ale jsem s ní radši sám, protože to je na mě přece jen trochu hodná, pokud to lze o ní v této situaci říct… Minule jsem musel klečet, a to bylo teprve nepříjemné, ne, jak tohle. Nepatrně se zavrtím.

double anal penetration bdsm

Místností se nese její sténání, promíchané s tlumenou hudbou. Rozhlížím se kolem. Mám tyto akce rád. Vždycky se tu potkám s kamarády, seznámím se s novými, vyvedu subinku na vodítku ven, aby taky trochu byla ve společnosti… Když se teď na ni tak dívám, tak si říkám, že jsem si ji hodně dobře vychoval…

“A co je tvojí povinností?” ptal jsem se jí a přitáhnul si ji za řetěz, na který ji vždycky beru do společnosti. Škublo to s ní, je totiž droboučká. Vlasy má dlouhé, černé jako uhel a splétá si je kvůli mně do copu, abych to neměl tak těžké, když se rozhodnu ji za ně tahat.
“Budu se chovat, jak se sluší a patří, můj Pane,” odpověděla pokorně a polohlasně. Snažila se držet rovnováhu a myslím, že jí bylo i docela vedro - měla na sobě latexový oblek, který má jen průstřih v klíně, na zadečku a na bradavkách, vše však jde zapnout.
“Správně. Tak se snaž, ať jsem spokojený,” šeptal jsem jí do ucha a pak jsem jí naznačil, aby si zamotala cop co nejvíce k hlavě. Potom jsem jí podal pudr a latexovou masku černé barvy, stejně jako zbytek jejího obleku. Pomalu a opatrně, aby masku nepoškodila, do ní vklepala pudr a pak si ji nasadila. Měla v tom být celý večer, přesně jak jsem jí poručil.
“Sluší ti to,” řekl jsem a poodstoupil, abych na ni více viděl. Rty měla na zip, dírky na dýchání pro nos a také na oči. Dívala se dolů na podlahu, k mým nohám. Pamatuji si její vůni, která se spojila s gumovým pachem. Tu kombinaci na ní zbožňuji.

žalářZakopnu a silně se uhodím do hlavy o skříň. Temeno mi pulzuje a před očima mi zatančí pár hvězdiček.
“Sakra!” nadávám a pak rychle uskakuju, protože se na mě řítí polička se starými knihami. Tak tak, že na mě nespadne. Všechny knihy prásknou s hlasitým zaduněním o podlahu a některé se vytrhnou z vazeb. Oblak prachu pomalu sedá, a tak se můžu podívat na tu spoušť. Je to sice všechno staré haraburdí, ale konkrétně tyto knihy jsem si chtěla prohlédnout - patřily totiž mé předkyni, která sloužila u jednoho váženého pána. Nevím, v jakém roce přesně žila, ale vím, že by před svým jménem měla tak 5x a vícekrát “pra-“. Naše rodina s tou historií nechce mít nic společného. Z legrace mě napadlo, jestli to náhodou nějak nesouviselo s čarodějnictvím, ale nevycházelo by to časově. Tato část pokoje byla mnou zatím neprozkoumána. Začínám knihy dávat dohromady a zjišťuji, že většina z nich ani nestojí za podrobnější zkoumání - jen nějaké starodávné kuchařky a herbáře, ze kterých při té příležitosti vypadlo několik suchých lístků. Jedna kniha ovšem vypadá dost zajímavě. Má černou vazbu a žádný název. Otevře se mi od zadních stran a ty jsou prázdné. Chci knihu zavřít protože mám pocit, že je to jen starý sešit ve vazbě, do kterého nikdo nic nenapsal. Pak však přelistuju na začátek. A tam, na zažloutlých stránkách, je vidět text psaný úhledným a nalevo skloněným rukopisem. Je psán dost zastralým jazykem a stylem a vypadá to, že vpravo nahoře nad odstavci jsou napsána data. Měl by o tedy podle všeho být deník. Obrátím až na začátek a vidím tam nápis:

spankingVšude kolem je tma a ticho. Cítím jen slabou vůni vanilky, která tu je snad pokaždé. Jsem znehybněná a zadeček mi trčí směrem nahoru. Už mě trochu začínají bolet záda, jak jsem prohnutá. Pána nikde neslyším. Ach jo, co mi bude dělat? A přijde vůbec? Ležím tu docela dlouho a už to je dost nepohodlné. Přemýšlím o něm, i když bych neměla. Zakázal mi to. Přesto se moje myšlenky okamžitě stočí k němu. Můj Pán je dokonalý a až na strohé příkazy zatím moc nemluví. Možná je to všechno součástí výcviku. Možná mě tím chce deptat. Je tak silný a vždycky mi dokáže vyrazit dech, někdy doslova. Jeho černé vlasy, vždycky tak pečlivě nagelované, dokreslují jeho démonickou auru. Drží si mě tu už hezky dlouho. Zpočátku jsem si s ním hodně zažila – dokonce mě nechal celý den bez záchodu a já se pak počurala. Bylo to dost ponižující a už to pak nikdy neudělal. Ráda poznávám své hranice, ale toto bylo na mě trochu moc. Ráno mě přivázal k dřevěné koze tak, že na ní ležím břichem dolů a nohy a ruce mám připoutané každé k jedné dřevěné noze. Nechci to vidět, až mě konečně pustí. Jestli to ale nebude trvat ještě další den.

CBT„Dávej pozor, ty děvko!“ křičí na mě Madam Sandra. Aha, takže mám ode dneška novou přezdívku. Narovnám se a dívám se někam do stropu za obě moje Paní.
„Podívej se na něho, jak stojí vyšponovaný…“ směje se mi Madam Petra a přijde blíž ke mně. Cvrnkne mi do bradavek, které mám scvaknuté nějakými skřipci, a dost mě to zabolí. Nehnu ale ani brvou, jen zhluboka dýchám.
„No, to je rozdíl oproti začátku, kdy se kroutil pokaždé, když jsme se na něj podívaly…“ konstatuje a cvrnkne mi do nich zase. Očividně ji to dost baví. Skřipce jsou těžké, takže mám bradavky i po té chvilce, co je mám nasazeny, vytahané. Paní si mě zavřely do chaty a mají mě na celý víkend. Musí toho tedy patřičně využít.
„To tedy je… Měly bychom ho možná odměnit, co říkáš?“ baví se o mně, jako bych tam nebyl, ostatně jako vždy. Mám moc rád tyhle víkendy, vždycky si se mnou dělají, co chtějí a někdy mi to dávají pořádně sežrat. Madam Sandra je oblečená v černé kůži a Madam Petra má naopak vše lakované, ale také černé. Jsou jako dva démoni. Madam Petra teď také stojí u mě a zapálí si cigaretu na špičce. S potěšením si potáhne kouř a vyfoukne ho nahoru. Umí dělat hezké kouřové kroužky. Stojím celý nahý, jen s těmi skřipci a také mám pouta, která však nejsou spojena. To mám prý za odměnu. Skřipce mi visí a při každém pohybu se trochu rozhoupou. Drží mě tedy docela v šachu, abych se nehýbal. Potom se mi to dle Madame Sandry až moc líbí a to je podle ní nepřijatelné. Stojím co nejklidněji a dýchám kouř, který teď Madam Petra vyfukuje směrem ke mně.

tits bondageMůj pokoj má speciální výzdobu. Takové dvě krásné holčičky… Kochám se pohledem na dvě subinky, které stojí kousek ode mě, ruce mají svázané za zády o podkrovní dřevěný trám, každá o jeden a jedna z nich je půjčená. Sice jen na dnešní den, ale to mi stačí. Pro obě z nich mám malé překvapení. Vlastně pro každou z nich, jen ještě neví, jaké. Dívám se, jak se jim dmou nahá prsa, jak dýchají a očividně jsou celé nedočkavé. Vlasy mají stažené do ohonu, aby nikde nepřekážely. Na očích mají masky tak, aby nic neviděly, a musím říct, že je docela šetřím – nejsou kožené, takže je nic nedře, ale jsou hezky saténové, černé a vypadají dost luxusně. Zato ruce mají spoutané koženými pouty a kotníky také, i když mají trošku volnější řetěz, aby se mohly hýbat. Takový jsem hodný… Jedna z nich se zavrtí a to mě naštve – výslovně jsem jim to zakázal!

milking tableLežím na zemi v koutě a odpočívám. Zvenčí je slyšet pronikavý křik racků a šplouchání vody. Podlaha mě docela studí, i když je dřevěná a ještě před chvílí mi bylo pořádné horko. Madam Renata mi totiž dala pořádně zabrat. Jsem sice zvyklý, ale i tak to na mě bylo docela dost. Momentálně jsme v režimu 24/7, tedy v situaci, kdy mě má naprosto ve své moci, já jí sloužím a ona po mně může vyžadovat cokoliv. Už jsme jich takto několik měli, ale teď je to zvlášť drsné. Skrze tuhle akci pronajala loď na břehu moře, no, tedy spíše jachtu, a musím říct, že je velice luxusní. Madam Renata moc dobře ví, co vybrat. Docela mě zarazilo, že na jachtě už byly takové věci, jako např. skoby na připoutání nebo dřevěný kříž a další zajímavé věci. Možná je to jachta, kde už byla dříve a tohle byly její požadavky, aby to tu bylo i nyní. Loď se houpe, a i když jsme u mola, dělá se mi trochu nevolno. Madam Renata ráno uznala, že se tam nudím a že vyzkoušíme něco, co jsem ještě nezažil. A měla pravdu – elektrostimulaci jsme opravdu ještě nezkoušeli a pro mě to byl jak nový zážitek, tak také utvrzení, že si se mnou může opravdu dělat, co chce. Dokonce mě nechala, abych si chvilku odpočinul, ale ujistila mě, že pokud u toho budu příště tak řvát, tak že mi dá anální kolíček, který je také v elektrostimulační sadě a bude si ho zapínat a vypínat, jak se jí zlíbí. Dost mě přejel mráz po zádech a zježily se mi vlasy při představě, jak moc by ji to mohlo bavit. Když jsem jí poděkoval a mohl jsem jí políbit její nádherné nohy ve zlatých pantoflíčcích na podpatku, kopla do mě a ukázala do kouta. A od té doby tu ležím.

BDSM gameČekám se sklopenou hlavou před dveřmi do herničky mého Pána. Třesu se nedočkavostí a ruce mám sepnuté za zády. Neodvažuji si sáhnout na obojek, který mám trochu těsněji, než obvykle, ale na druhou stranu ne tak moc, aby to bylo neúnosné. Nahé tělo kromě kalhotek mám lesklé potem a bradavky mi ční vzhůru. Mám na sobě kromě obojku jen kalhotky, které mají průstřih, takže je ani nemusím svlékat a je to pro mého Pána pohodlnější. Stojím tady už několik hodin a vím, že se nesmím ani hnout.
Kroky za mnou mi prozradí, že Pán přichází. Něco chrastí a zní mi to jako řetězy. Pořád mám sklopenou hlavu. Přijde ke mně a pak mi svou silnou rukou zvedne bradu.
„Podívej se na mě!“ přikáže a já se na něj smím poprvé při hrátkách podívat. V jeho očích je chtíč a nadrženost. Pustí mi bradu a přesune se za krk, kde mi škubne copem. Hlava mi poskočí a odhalí se očko na obojku. Už vím, co chrastilo – na očko mi připne karabinku, která je součástí řetězu. Řetěz hází odlesky na projasněnou chodbu. Zatahá za vodítko, obtočí si řetěz kolem ruky a trhnutím si mě přitáhne. Polknu a pořád se na něj dívám.

svorky na klitoris„Pohni tím svým zadkem, přijde návštěva!“ křikne na mě Pán a já sebou trhnu už jen při tom zvuku. Tak tak, že mi nespadne krabička, kterou držím. Je v ní cenná věc – přívěsek z tvrzeného materiálu. Pevně ji popadnu a přitisknu k hrudi.
„Ano Pane,“ řeknu překotně a pokládám krabičku na polici. Sice na ni nepatří, ale nemyslela jsem na to, když jsem ji tam položila. Ach jo… Ale teď už to nejde změnit. Klekám do kouta a čekám, až mě zase bude potřebovat. Pán se prochází po bytě a slyším, jak s někým telefonuje. Pak slyším krátký, nadšený smích, ze kterého nemám moc dobrý pocit. Návštěva… To asi znamená, že přijde nějaký jeho kamarád, možná i s doprovodem – koneckonců, mám to v podmínkách, že můžu být půjčena. Pán domluví do svého miláčka, úžasného nového mobilu a pak se vrátí ke mně.
„Víš, co se sluší a patří, když má přijít návštěva?“ ptá se mě pro jistotu trochu výhružným hlasem a sleduje mě. Vím to, i když se dívám přímo před sebe.
„Ano Pane, vím, co se sluší a patří, budu se chovat zdvořile, budu plnit přání Vaše a pokud to přikážete, i Vaší návštěvy a na uvítanou jim udělám rohožku,“ odříkám naučeně a doufám, že jsem na nic nezapomněla.

podvazovaní prsouPáni, dneska to mému vládci nějak trvá. Zajímalo by mě, kde je tak dlouho. Jistě, nechává mě někdy schválně čekat, abych byla napjatá. Klečím na svých, teď už dost otlačených kolenech a v téměř průsvitných krajkových kalhotkách mi je docela chladno. Na lístečku, který jsem našla v předsíni, jsem našla tento vzkaz:

Dnes jen v kalhotkách. A přijď včas.

Ach, jak krásně píše, rozplývám se v duchu, když si na ten řádek vzpomenu. Jen pár slov a co to udělá. Začíná mi vlhnout klín, když si představím, jak sem za chvilku dojde, naboso a ve svých černých vyšoupaných kalhotách. Zatřepu hlavou, abych si ji pročistila – nesmím na něj takto myslet, jinak bych zase byla potrestaná. Copak to ale jde? Pak se proud myšlenek stočí na význam onoho vzkazu. Vždycky mám nějakou kombinézu, která má průstřih, aby se nemusela vůbec svlékat. Je to pro něj pohodlnější a navíc jsem neustále oblečená. Někdy to na mně roztrhá a to se mi dost líbí. Dnes ale chtěl jen kalhotky. Proč? Pohled mi padne na má odhalená prsa. Stojí mi zimou bradavky. Někdy mě za to Pán potrestá, protože jsem vzrušená, aniž by mi to dovolil. Dnes by tomu bylo také tak, přestože to je momentálně zimou. To by ho ale nezajímalo. Druhá část vzkazu byla jasná – dostala bych výprask, kdybych přišla pozdě. Od jisté doby už umím chodit včas. Takže alespoň v tomhle si jsem jistá, že to bude správně. I když… Pán si vždycky něco najde, když si mě chce vychutnat. Zase se mi začnou svírat kolena.

sperm stopperPrávě probíhá další krásný den s mou Paní, udělala si na mě čas a tak si teď naplno užívám její pozornosti… Naučila mě jednu krásnou větu, kterou mám povolenou jí říkat, nic jiného ne. Je to pro mě dost složité a už mě několikrát potrestala, jak ale říkala – možná mi dá ještě šanci a bude se mnou ztrácet čas. A to teď dělá…

„Paní, mým jediným úkolem je Vám oddaně sloužit a poslouchat Vás, to je jediný smysl mé existence,“ říkám pevným hlasem, zatímco se vzpamatovávám z pořádného kopance, který jsem před chvílí dostal do koulí. Visím za ruce v provazech, které jsou zauzlovány tak pevně, že to vypadá, že se z nich už nikdy nedostanu. Vzduch pouštím přes zuby a ten zvuk je čím dál tišší, až úplně utichnu. Bojím se, protože to trvalo dost dlouho, než jsem se vzpamatoval. Paní se na mě dívá, ale sotva větu dořeknu, kopne mě znovu, i když tento kopanec byl trochu mírnější, navíc jen nártem a ne špičkou, jako ten předchozí. Zaslzí mi oči, zaúpím a rozdýchávám to.

femdom studentV neuvěřitelné erotické extázi jsem napjatě očekával, co se bude dál dít. Byl jsem hrdý, že jsem zvládl první zkoušku, přestože jsem měl jednoznačnou příležitost splnit si své dávné masturbační představy. Bylo by to tak snadné porušit všechno, co mi paní přikázala a prostě si ji vzít. Svalit ji na zem, roztáhnout nohy a tvrdě jí ho tam strčit. Jenže tahle představa mi najednou byla úplně cizí. Pokud tenhle večer ucítím, jak můj pták vklouzne do kundy mé paní, pak to musí být jedině na její přání a já budu jenom její nástroj. Budu ji šukat tak dlouho, rychle a tvrdě, jak ona bude chtít.
„Překvapil jsi mě. Jsi lepší žák, než jsem myslela. Doufal jsi, že ti ho začnu kouřit?“
„Ano, paní, moc jsem to chtěl. Doufal jsem, že mi ho vykouříte a vystříkám se vám do pusy“ odpověděl jsem stylem, který se moc nehodil pro jí podřízeného člověka. Přešla to však s ledovým klidem. „To mě nepřekvapuje, jsi prostě nadržený puberťák, který by mě nejradši hned teď ojel, mám pravdu? Chceš mě šukat, že jo?“ „Ano chci.“ „To nejde. Ještě jsi nesložil zkoušky. Ale jako dobrá učitelka bych měla nejen trestat, ale taky odměňovat. A protože jsi splnil první zkoušku, dostaneš ji. Můžeš otevřít oči. Ale pořád se ani nepohneš.“

BDSM czech sex„Kdy spolu budeme sami, budeš mě oslovovat jenom paní!“ napomenula mě. „Rozuměl jsi?“ „Ano paní“ odpověděl jsem. „Nebudeš se dotýkat ani mě, ani sebe, pokud ti k tomu nedám jasné svolení, rozumíš?“ „Ano, paní.“ Pak se odmlčela a cítil jsem její horký dech a kůži jejích prsou na svých holých zádech. „Pomalu si rozepni pásek a spusť si kalhoty“ řekla klidným, ale pevným hlasem. Pomalu a jako omámený jsem začal bojovat s přezkou u pásku, která nechtěla povolit. Všechny pohyby jsem dělal extrémně opatrně, protože jsem se nechtěl omylem dotknout ani centimetru čtverečního těla mé paní, pokud mi to nedovolí. Věděl jsem, že bych tím na sebe přivolal strašný trest, prokletí. Lůno mé paní by mi pak bylo navždy odepřeno.

Přezka nakonec povolila a pak už jen stačilo kalhotám trochu pomoct, aby se sesunuly na zem. Pak opět nastalo ticho. Má paní stála za mnou, přitisknutá ke mně. „Budeš mi odpovídat vždy jenom pravdu, rozuměl jsi?“ „Ano, paní.“

Kali's Teeth Bracelet„Přiveď ho!“ zazní místností ostrý hlas. Madam Nikola se uvelebí ve svém koženém korzetu a s rozpínacími kalhotkami v křesle. Její úžasně dlouhé nohy ještě více podtrhují dlouhé kožené kozačky s tenkým řetízkem a jezdecký bič, který má v ruce a jemně si s ním švihá do dlaně druhé ruky. Dlouhé, rudé vlasy jí splývají přes opěrku křesla. S mírným napětím čeká na Madam Veroniku, která šla pro jejich nejnovější přírůstek. Napětí jí čím dál víc začíná stravovat tělo, ale navenek to na sobě nedává znát. je na něj zvědavá, je to takové ucho bez zkušeností, takové, jaké má nejradši, protože takoví jsou buď lehce, nebo hůře poddajní. Osobně dává přednost té druhé možnosti, potom je větší legrace a navíc si ho může vycvičit k obrazu svému.
Přemýšlení přehluší rachot za dveřmi a mužský výkřik. Pak ženský pohoršený řev.
„Dělej, ty nemehlo!“ a další výkřik – podle doprovodného zvuku ho nakopla. Ta se s ním nepáře…
Dveře se s vrznutím otevřou a o futra se opírá na první pohled dost vystrašený kluk se spoutanýma rukama za zády. V rudé tváři má útrpný výraz – Veronika umí pořádně nakopnout, nejlépe špičkou boty zezadu rovnou do koulí. Chytí ho za rameno a zatlačí, takže poklesne v kolenech v jakémsi pokorném gestu a už nezvedne oči, dokud Veronika jeho výkon neokomentuje.

femdomTa stará děvka je na mě prostě zasedlá, říkal jsem si. Ve třídě dělal bordel kde kdo, ale jenom já jsem za to dostával tresty. Komu by se chtělo učit nějaký děják, když z něj stejně maturovat nebudu. Nevím, co ji na mě tak dráždilo, ale ten den na mě zas kvůli nějaké pitomosti vyjela. O kom že vlastně mluvím? Naše profesorka dějáku, pětačtyřicetiletá, manžel jí utekl s nějakou mladší. Malá, drobná, nevyčníval na ní zadek ani prsa, všechno průměrné. I když bych to při plném vědomí nikdy neudělal, tak občas jsem se při masturbačním opojení přistihl, že my myšlenky sklouzávají k tomu, jak z ní strhávám ten kostýmek, ohýbám ji přes stůl a surově jí ho nacpu do té, už určitě dobře zajeté, kundičky. Jediná věc, která mi na ní vlastně připadala sexy i v příčetném stavu, byly její vlasy. Tak temně černé havraní vlasy jsem fakt ještě neviděl. Jen kdyby je nenosila svázané v tom hnusném drdolu.

podvázání varlatNa začátku měsíce k nim do firmy nastoupila nová sekretářka. Podle hodnocení všech jeho kolegů byla opravdu kus, ale Pavel se s ní ještě nesetkal. Měl na ženy podstatně přísnější měřítka než většina jeho kolegů, takže bral jejich komentáře s rezervou. Když se ale s Janou konečně po pár dnech potkal, musel i on uznat, že tentokrát jeho kolegové zase až tolik nepřeháněli.
Jana byla opravdu výstavní kousek ženy. Plavé vlasy měla ten den vyčesané nahoru a tím krásně vynikala její šíje. Měla oči barvy medu a plné rty. Pod bílou blůzkou se tvarovala pěkná, docela velká, pevná prsa. Měla úzký pas a dlouhé, krásně tvarované nohy, které ještě víc vynikaly v botách na vysokém podpatku. Jak kolem něj prošla, cítil její jemný parfém. Pavel neodolal a ohlédl se za ní. Měla přímo výstavní zadeček. Pomalu přejížděl její křivky očima. Vtom se otočila, a když viděla, jak ji sleduje, usmála se na něj. Pak rychlým, pružným krokem zmizela se štůskem papírů v ruce za rohem.

spanking men assPřiznám se (tentokrát) i bez mučení. Miluji experimentování v sexu. Během několika posledních let jsem vyzkoušel ledacos, dokonce i skupinový sex a všechny možné polohy a hračky. Zbývala mi tedy jen jedna věc, která mne však lákala asi nejvíce. Chtěl jsem okusit kouzlo BDSM. Na webu jsem si našel inzerát s fotkami vězení u Lady Clarisy, které se mi velmi zamlouvalo. Chvíli mi sice trvalo, než jsem jí napsal, ale nakonec jsem se odhodlal a proběhla celkem rychlá emailová konverzace. Měl jsem zájem strávit víkend v jejím vězení, a to se vším, co k tomu patří. Brzy mne potěšila kladná odpověď. Dohodli jsme se, že v pátek přijdu o páté odpoledne a v šest jsem měl nastoupit svůj trest.

anální sexOdemykám dveře od bytu a docela se těším, až padnu na postel a budu odpočívat. Takový den jsem v práci už dlouho nezažila, samé schůzky, papírování a zapisování… Někdy si říkám, jestli mi to za to stojí.

„Lásko?“ slyším z obýváku a v příští chvíli ze dveří vykoukne můj drahý. Usmívá se a pak se sehne, aby mi vzal tašku. „Tak co, jak bylo v práci?“ ptá se, i když ví, jak přibližně odpovím. Je to tak krásný chlap, černovlasý, vysoký, oblečený jen tak do domácích kalhot, vypracovanou, odhalenou hruď…

„Jako vždy, jsem úplně hotová…“ řeknu neurčitě a začnu se zouvat, on mě ale zarazí, navede mě na botník, a když si sednu, vyzuje mi obě boty. Opřu se o zeď a oddechuju – celý den jsem měla lodičky a neumím si představit míň pohodlnou obuv.

šlapání na penis BDSM„Přines mi pití, hned!“ křičí na mě Madam Aneta a tón jejího hlasu mi nedovoluje jinak, než její příkaz okamžitě vyplnit. Mám na sobě tanga černé barvy s bílou mašličkou – obleček pro sluhu. Tím je tedy dáno, co budu v následujících dnech nebo možná týdnech a měsících dělat. Zamyslím se…

Madam Aneta, jak se jmenuje moje Paní a já jí prakticky jinak neřeknu, mi před týdnem hodila do klína malý balíček. Musel jsem děkovat pěkně vkleče, a že si to pěkně užívala.
„Můžeš to rozbalit…“ říkala a dívala se na mě z křesla. Věděl jsem, že je na místě poděkovat, ale přikázala mi něco, co musím hned udělat. Sebral jsem však odvahu, připlazil se k ní a políbil jí obě nohy. Radši dostanu trest za neuposlechnutí příkazu (bezprostřední neuposlechnutí), než aby si Madam Aneta myslela, že jsem nevděčný. Když jsem se zase sklonil k zemi, uznale zamručela, ale moc to nepřeháněla, abych nezískal falešný pocit, že jsem někdo.
 „Děkuji, Madam Aneto,“ poníženě jsem jí děkoval, odplazil se zpět a pomalu balíček rozbalil. Bylo tam právě ono černé spodní prádlo s bílou mašličkou. Zasmála se a řekla, že jí budu od té doby sloužit.

bdsm slaveKlečím na kolenech a jsem opřená o lokty. Ruce mám nataženy jen kousek před sebou, tak, jak mi to Pán dovolil. Přechází teď kolem mě a já téměř zbožně naslouchám tichému našlapování jeho nohou. Obličej mám přitisknutý ke koberci a jsem ráda, že tady můžu vůbec být.

Pán mi zničehonic napsal, ať se obleču a dojedu k němu. Když jsem přicházela po chodníku k jeho domu, tak zpoza rohu vyjela dodávka. Nevšímala jsem si jí, až když zastavila u mě, někdo ke mně přiskočil a hodil mi černý pytel na hlavu. Byla tma, takže to nebudilo žádnou pozornost a já ani nestačila vykřiknout, protože mi někdo zezadu zacpal ústa. Naložili mě do auta. Tam, kde mě hodili, bylo ticho. Strhali ze mě oblečení, spoutali ruce za zády a dostala jsem obojek na krk.

cbt penis„Ano Paní,“ odpovídá mi a já ho kopnu do koulí.
„Dovolila jsem ti snad, abys mluvil?!“ zařvu na něj a on se sklátí k zemi, ale hned si klekne, sklopí hlavu a ustrašeně se třese. Neopovažuje se přitom chytit za koule, protože ví, že bych to klidně hned zopakovala…
„Ne, Paní, nedovolila jste mi to, promiňte,“ huhlá a já se mu začnu vysmívat.
„Jsi čím dál tím horší, možná bych ti měla připomenout, proč tu jsi!“ zvednu bičík a naznačím, aby si stoupl. Hned se zvedá a já ho praštím do bimbajícího pytle. Udusí v sobě výkřik a drží.
„No vidíš, jak to jde,“ zamručím a pak beru do rukou dvě dřevěné destičky…“

Sedím ve svém oblíbeném křesle a na stolečku vedle sebe mám svůj oblíbený zvoneček. Moje dálkové ovládání na děvku. Od minule se totiž trochu změnil můj pohled na otroka, který mi slouží už několik měsíců. A to tak, že kvičí a dělá vše jak poslední a nejšpinavější děvka, takže dostal nové označení. Za těch pár dní si na to zvykl. Položím si svůj deníček na klín a zamyslím se. Že bych to dneska zopakovala? Ta hračka se mi docela líbí. A že on u toho tak řve? Tím líp. Navíc nemá právo si na cokoliv stěžovat, naopak, musí a chce podstupovat vše, co mu já udělám. Vzpomínám si, jak snášel bolest, kterou mu destičky způsobovaly a také, že když jsem ho pochválila, tak se z toho skoro udělal, ale měl to zakázané. Dám deníček na stolek, protáhnu si ruce a zazvoním. Dveře se téměř hned potichu otevřou – děvka je za nimi připravená – a pak zavřou. Stojí u dveří a čeká na příkaz.

BDSM povídkaPopíjím šampaňské a mluvím s Markem. Během konverzace luskne a jeho služka přiběhne ode dveří, vezme podnos s chlebíčky a oběma nám nabízí. Vezmu si jeden, ale nepodívám se na ni, zato se pořádně uvelebím a opírám nohy o svůj blonďatý taburetek. Schválně nohy nenadlehčuju, jen ať si subinka zvyká. Trošku se pohne, proto se podívám na Marka. Ten zase luskne a ukáže na polici s rákoskami. Služka tam rychle odběhne a vezme jednu obzvlášť dlouhou. Potom ji s mírně roztřesenými prsty a v pokleku natáhne ke mně. Ušklíbnu se, seberu ji a pohladím s ní můj taburetek přes zadeček. Znovu se napiju šampaňského a znenadání ji švihnu přes zadek, až se jí tam objeví červená čára. Křikne, ale hned se ovládne a vzpomene si, co má říct. Trochu plačtivě se ozve zpoza země.
„Děkuji, Pane!“ tentokrát už vzlykne a já se neudržím a ona schytá ještě jednu.
„Řekl jsem ti snad, abys řvala?“ okřiknu ji a ona s veškerým sebezapřením přestane a řekne vystrašeným hlasem.
„Ne, Pane, neříkal jste mi to, promiňte,“ snaží se zastavit slzy. Marek ji sleduje a nechá si dolít šampaňské.
„A proč jsem tě poctil a švihl tě rákoskou?“ dorážím na ni dál.
„Poctil jste mě a švihl rákoskou, Pane, protože jsem se pohnula a tím pádem si to zasloužila,“ odříkává a já se proti své vůli usměju. Služka ani ona mě nevidí, takže to tolik nevadí, že jsem se neovládl. Švihnu si rákoskou do dlaně druhé ruky a ona sebou poplašně škubne.

subminkaKlepu na ozdobné mahagonové dveře. V ruce svírám vodítko a čekám. Dívám se jen na kliku, nic víc mě nezajímá. Všude je ticho, ale pak se za dveřmi ozvou kroky. Zhluboka dýchám a pak zatřepu hlavou – zase na ni myslím… Dveře se otevřou a tam stojí malá hnědovláska se sklopenýma očima v uniformě služky, v ruce skleničku šampaňského.
„Dobrý den, Pán Vás už očekává,“ oznámí mi a s pohledem upřeným na podlahu poodstoupí. Pomyslím si, že kamarád má velmi dobře vychovanou subinku. Nestojí mi ale ani za jedno slovo, a tak seberu skleničku z její ruky, škubnu vodítkem a můj doprovod poskočí za mnou. Mám ji teprve pár měsíců, ale už aspoň ví, jak se drží moje taška. Nese mi ji v náručí a od krku se jí z obojku táhne vodítko, jehož konec držím v ruce. Jde také se sklopenou hlavou, až jí blonďaté vlasy padají do obličeje. Služka zavře dveře a pak nás rychle předběhne, aby stála v pokoji vedle dveří, když budeme vcházet. Milostivě se rozhodnu, že ji neuvedu do potíží a záměrně zpomalím. Když to udělám, moje subinka mi šlápne na nohu. Trhnu sebou a ona zasípe strachy. Otočím se k ní a ona se honem podívá do země.
„To si vyřídíme pak,“ řeknu chladně.

bondageSedím v pohodlném křesle a opírám si nohy o menší taburetek. Nohy mi trochu natékají, ale to je normální, už jsem si na to zvykla. Rozhlížím se po krásně a moderně vybaveném bytě a také na nové „křesílko“, které je u zdi. Je celé mosazné krom sedací části, která je vypolstrovaná, abych to prý měla pohodlné. Při pohledu na křeslo mě zatrne v podbřišku, i když, v současné době to je spíš ještě kvůli něčemu jinému…
Dole bouchnou domovní dveře a po několika minutách slyším stoupání těžkých kroků po schodech nahoru. S napětím čekám a tu se mi začne převracet břicho naruby. Zkřivím obličej, a když křeč po chviličce povolí, utřu si čelo. No jo, pořád…
Z chodby sem přijde skrze korálkový závěs můj drahý.
„Ahoj lásko,“ usmívá se na mě. „Jak se měly moje holky?“ pohladí mě opatrně po břichu, které mám teď hodně do prostoru. Mám toto jeho gesto moc ráda.
„No, já dobře, ale tady tvá dcera se asi už snaží vylézt ven,“ zažertuji. Když vidí, jak mám oteklé nohy, klekne si k nim a začne je masírovat. Jelikož mám teď téměř denně kotníky jako špalky, opřu se hlouběji do křesla a užívám si jeho pozornost. Vím ale, že už poněkolikáté zavadil pohledem o křesílko, takže to dneska nebude jen tak. Už ten jeho pohled, kterým se na mě dívá, mi říká, že dnes dostanu pořádnou nálož.

CBT povídka BDSMDělej!“ zařvu na tu podřadnou svini, která se mi válí u nohou. Snaží se zvednout, ale se spoutanýma nohama mu to moc nejde. „HNED!“ prásknu bičem a ten mu udělá na zádech takové jelito, že se chlapeček zkroutí. Sešmikne se nějak na kolena a zvedá se na rukách, ale pak se zase podlomí. „Ty čubko neschopná!“ řvu na něj dál a práskám, až se nehýbe a červená se na hodně místech. Vezmu kýbl s vodou a celého ho zleju od hlavy až k patě.

Dej se dohromady, za chviličku se vrátím…“ dodám ještě a mrštím kýblem přes celou místnost. Škubne sebou a potichu skučí, jak si mne rány. Možná jsem to trochu přehnala, pomyslím si a skloním se, abych ho zkontrolovala.

Tak co?“ řeknu trošku mírnějším hlasem a on se na mě podívá se slzami v očích. Zvednu jedno obočí a vytáhnu z kapsy maličký ovladač. Ten zahrne závěsem okno na protější straně místnosti. „Bolí tě to tak moc? Chceš skončit? Mám si hledat nového otroka?“ chrlím ze sebe a tím ho dostávám na samé dno.

Ne Paní, nikdy bych si neodpustil, kdybych byl kvůli svému hloupému chování vyhozen, prosím,“ zasupí a větu mi řekne po kouskách, protože jsem mu naložila asi hodně. Hladí si rány, ale snaží se nenápadně, abych si toho nevšimla, mému oku to ale neujde.

femdomLežím natažený na břiše a ani nedutám. Podlaha mě studí do nahého těla, neodvažuji se ale ani pohnout – co kdyby zrovna přišla Madam? Jsem tu už docela dlouho, ale až teď mi dovolila, abych se stal její rohoží. Krom toho, že jí dělám taburetek, kdykoliv se jí zamane, tak nyní už můžu i to. Také jsem za to dost dlouho poníženě děkoval, když mi to oznámila. Byl jsem tehdy skloněný až k zemi, sbalený do klubíčka a neustále opakoval dokola, jak jí děkuji a důrazně jsem musel říkat Madam, aby bylo vidět, že jsem dobře vychovaný. Moje Paní mi dovoluje čím dál tím víc, jak jsem si všiml, nesmím ale dát najevo, že je to pro mě samozřejmostí, protože není – vážím si všeho, co mi umožní a co dělá, aby ze mě měla co největší potěšení.
Klika potichu cvakne a domovní dveře se se skřípotem otevřou. Madam vejde ve svých jehlových podpatcích a nese si jen psaníčko, do kterého hází klíče. Jakmile přejde přes práh, stoupne na mě, a jak přenese váhu, rupne mi v zádech.
„Ale, moje rohožka tu na mě čeká,“ řekne sladce, sestoupí a otře si o mě boty.

Umělé vagíny - Růžový slon
Geek trička
sexshop Růžový slon